Společnost pro výzkum paranormálních jevů

- narozen 1786 – zemřel 1862
- německý lékař a básník
- soustředil se na medijní jev jasnovidectví a posedlosti nižšími duchy
- z několika jeho prací získala největší věhlas dvoudílná kniha vydaná v roce 1829, věnovaná slavné jasnovidce z Prevorst neboli Frederice Wanner-Hauffeové (1801-1829). Frederika již od dětských let mívala prorocké sny. Společně s otcem, který byl lesníkem, hledala pomocí lískové hůlky minerály. Velmi zvláštním způsobem reagovala na některá místa, kde pociťovala bolest a třes, avšak jejich příčinu nebyl schopen nikdo vysvětlit. Podobné zážitky měla na hřbitovech a v kostelech, obzvláště v opuštěné kuchyni zámku Lowenstein, kde – jak tvrdila – vídávala zjevení, která jiní neviděli
- v přítomnosti tohoto neobvyklého média docházelo k téměř všem druhům manifestací duchů: k pohybům předmětů, zvukovým jevům, levitaci, materializaci, vysílání vlastního duchovního těla (někdy viditelného pro jiné) apod.
- mediálnost jasnovidky z Prevorst a její fyzické síly byly rychle vyčerpány, což přispělo k tomu, že zemřela v mladém věku. Hodně věrohodných svědků tvrdilo, že byly dny, kdy se v jejím pokoji téměř bez přestávky materializovala zjevení anoncující své zjevení otevíráním dveří
- Frederika jako první médium, které se zajímalo o filozoficko-morální účinky manifestací bytostí ze záhrobí, prováděla s Kernerem a vedla dlouhotrvající rozmluvy s duchy. Tato činnosti pro ni nebyla vždy příjemná – tím spíše, že právě na konci života docházelo k manifestaci duchů v její přítomnosti dokonce proti její vůli. Médium vidělo a slyšelo všechno, co se dělo v okolí, shodně se skutečným stavem popisovala rozmanité jevy. Zajímavé experimenty, které se týkaly Frederičina jasnovidectví, prováděl doktor Kerner za použití mýdlových bublin, sklenice s vodou a zapečetěných papírových listů

- narodila se 8. července 1926 v Zurichu a zemřela 24. srpna 2004
- švýcarská lékařka, psychiatrička a mezinárodně uznávaná odbornice v oboru thanatologie
- napsala řadu publikací o smrti a umírání či o životě po smrti. Ve svých knížkách ukazuje, jak se člověk vyrovnává se svoji smrtelností, popisuje stádia, kterými umírající prochází a nabízí laskavé slovo pro všechny, kdo se bojí z tohoto světa odejít

- narozen 1.srpna 1555 v Dencesteru, Anglie – zemřel 1597 Most
- také známý pod jmény Edward Talbot či Eduard Kelly
- anglický alchymista žijící a pracující velkou část svého života na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze.
- roku 1573 se zapsal ke studiu na univerzitě v Oxfordu, kupodivu pod vymyšleným jménem Weston. Studia nedokončil, ale rád se chlubil svým vzděláním a po celý život užíval neoprávněně univerzitní tituly. Následně se učil lékárníkem u Anthonyho Graye. Lékárnické znalosti mu pomohly při jeho pozdější alchymistické práci. Pracoval také v advokátní kanceláři, kde se dopustil podvodu, za což byl také náležitě potrestán – byly mu uříznuty obě uši. V roce 1582 vstoupil pod dalším falešným jménem – Talbot, do služeb známého vzdělance, přírodovědce, geografa, ale také věhlasného astrologa, alchymisty, mága a mystika Johna Dee
Přečíst zbytek příspěvku »

- narozen 20. února 1898 – zemřel 4. dubna 1978
- ruský elektronik, který společně se svou ženou Valentinou vytvořil způsob fotografování, využívající vlastnosti vysokofrekvenčních elektrických polí. Existuje domněnka, že prostřednictvím jejich metody lze zachytit auru
- bylo zjištěno, že neživý předmět vytváří souvislé světelné kolo, zatímco živá hmota vydává nepravidelné a pohyblivé paprsky, s ubývajícím životem se světelné kolo postupně ztrácí, jako například u čerstvě utrženého a vadnoucího listu stromu
- zjistilo se také, že se aura kolem prstu mění podle zdravotního stavu člověka. Třebaže sice nedokazuje, že zmíněné fotografie skutečně zachycují auru v parapsychologickém pojetí, nějakou auru přece jen reprodukují

- narodil se v Lyonu 30.října 1804 a zemřel v roce 1869
- ve skutečnosti se jmenoval León-Hyppolyte Rival
- francouzský pedagog, spisovatel a spiritista
- velmi záhy se projevil jako zázračné dítě s mimořádnou pamětí. Stal se učitelem a do podvědomí lidí se zapsal pedagogickými pracemi, kdy rozvíjel Pestalozziho metody
- ve 24 letech začal přednášet o mnemotechnických metodách při výuce dějepisu a matematiky
- roku 1850 se začal zajímat o spiritismus, tehdy ještě nazývaný jinak. Z Ameriky se šířila móda spiritistických stolků, tomu však příliš nedůvěřoval. Pročítal mnoho zápisů ze seancí a hodnotil je z pozice vědce, nicméně se zúčastnil pokusů, kdy se s odhmotněnými komunikovalo nikoli prostřednictvím otáčení stolku, nýbrž tak, že se na danou otázku ozvalo klepání. Nesedával přímo u stolku, jen vše důkladně zapisoval. Na radu jednoho ducha si dokonce změnil jméno a nechával si říkat Allan Kardec, aby oddělil tuto činnost od své učitelské profese
Přečíst zbytek příspěvku »