RSS

Vaše příběhy

 

Zde můžete bez jakéhokoliv přihlášení vkládat své příběhy pomocí komentářů (Comment) a dále na ně reagovat. Stačí vyplnit pouze jméno (Name), text a než vše potvrdíte a uveřejníte (Submit Comment), prosím v rámečku pod textem o přetažení příslušného obrázku do kolečka a o vyplnění níže uvedeného jednoduchého početního příkladu, tato opatření jsou zde z důvodu zamezení spamů, děkuji za pochopení.

116 Responses to “Vaše příběhy”

  1. Adel napsal:

    Já když jdu spát tak se moc bojím, že se mi zase něco zjeví! Jednou jsem tak ležela v posteli a nemohla jsem usnout, otočím se ke dveřím a něco tam stojí.. Rožnu baterku a posvítím tam, ale nic tam není. Zhasnu ji a zase tam něco je, a odchází to.. Tak jsem se zabublala pod peřinu.. Ale pořád jsem nemohla usnout.. Pak jsem se tak po chvíli podívala, ale nic tam už nebyla.. Od té doby se bojím chodit v noci na záchod, mám strach když nemůžu usnout že se mi zase někdo zjeví..

    [Odpověď]

  2. admin napsal:

    Zdravím,
    předem musím říci, že se třeba vůbec nejedná o nic nadpřirozeného. Člověk v noci přemýšlí nad kde čím a hlavně vidí i to, co nemusí být :-) Sama mám spoustu takovýchto zkušeností :-)
    Vše ovlivňuje již zmíněný strach, nebo i např. teorie působení elektromagnetického pole, kdy citlivější lidé mohou mít různé vidiny, i když toto tedy není vědecky podloženo.
    Pokud se ale skutečně jednalo o cosi nadpřirozeného, tak to evidentně nechtělo ublížit, takže opět se není čeho bát :-)
    Zkus v noci myslet na něco příjemného a ignoruj nepříjemný pocit a strach. Rozhodně se tomu nepoddávej.
    Díky za příspěvek.

    [Odpověď]

  3. Linda napsal:

    Dobrý den,
    ráda bych se na něco zeptala.. stalo se to dnešní noci, kdy jsem šla normálně spát a podařilo se mi usnout.. zdál se mi nějaký sen na který si už nepamatuji, ale vím, že jsem se po něm vzbudila. Ležela jsem dál v posteli se zavřenýma očima a náhle jsem se začala hýbat. Něco mě jakoby táhlo dál z postele.. nemohla jsem se sama hýbat, ani mluvit, otevřít oči, nic. Byla jsem vyděšená a po nějaké době jsem se zvedla z postele a šla jsem rozsvítit světlo. V ten okamžik co se to dělo, byl u mě můj pes, který se pak začal divně choval a utekl do jiné místnosti. Slyšela jsem nějaké divné zvuky a pak se mi konečně podařilo po tom všem znovu usnout.. zajímalo by mě co to bylo a jestli se to bude opakovat.. neměla jsem z toho moc dobrý pocit. Děkuji předem za odpověď..:)

    [Odpověď]

  4. admin napsal:

    Dobrý den,
    děkuji za Váš příspěvek. Tento jev se děje spousty lidem. Jedna z možných vysvětlení je astrální cestování. Člověk (jeho fyzické tělo) zůstane nehybně ležet, ale jeho astrální tělo se odpojí od fyzického a začne se hýbat, či různě cestovat. Další vysvětlení a zřejmě i Váš případ je spánková paralýza (hlava je vzhůru, ale tělo se nemůže hýbat). Obvykle se tento jev stává během usínání, nebo těsně po probuzení. Spánkovou paralýzu ve většině případů provázejí zvukové i zrakové halucinace, člověk může mít pocit, že se pohybuje. Příčinou může být vyšší stres, či nepravidelný spánek. Pomáhá při tom občas změna polohy při spánku, tento stav se stává většinou při usínání, nebo spaní na zádech. Není se ale čeho bát, s největší pravděpodobností nejde o nic nadpřirozeného, či strašidelného. Pokud by jste měla ještě jakýkoliv dotaz, nebo pocit, že se nejedná o žádný z výše uvedených vysvětlení, tak se obraťte na můj mail (posmrtny.zivot@seznam.cz).
    Pěkný den přeji.
    Veronika

    [Odpověď]

  5. Kristýna napsal:

    Dobrý den,
    letos v červenci se mi stalo něco divného. Byla jsem u známé v Americe, která má dceru a s otcem dcery se rozvádí (či rozvedla, ted nevím). Když jsem se jednoho rána probudila, na mém zaklapnutém notebooku na stole v pokoji, kde jsem spala, ležel papír, vodorovně a krásně rovně, ne nakřivo, textem vzhůru. Byla to listina, kde se psalo o rozvodu známé s jejím manželem. Dodávám, že okna byla zavřená, tudíž to nemohlo být způsobeno průvanem. Nad stolem jsou šuplíky s dokumenty. A že by tam jen tak spadl, to bych taky neřekla, všechny leží srovnaně na sobě.
    Známá k tomu řekla, že to nechápe, ale že v tom domě zemřela její asi babička či tak, a že jednoho dne na půdě našla pušku opřenou o stůl, která jinak byla uložena jinde.
    Je možné, že případ s papírem je spojen s touto osobou ? Jak se to dá vysvětlit ? Celkem mi to nahnalo strach.
    Zároveň se rychle zeptám, zda nevíte o médiu v Praze, které pořádá seanci, chtěla bych se spojit se svým zesnulým příbuzným z rodiny.
    Děkuji

    [Odpověď]

  6. admin napsal:

    Dobrý večer,
    takto těžko říci, zda se jednalo skutečně o nadpřirozený jev, nebo jen o pouhou náhodu. Třeba bylo účelem Vám, nebo známé, tímto něco naznačit. Nebo naopak došlo v pokoji skutečně k průvanu, i třeba jen pohybem deky, když jste spala. Je spousta možností. A zda toto vše může mít spojitost se zemřelou osobou? Možné to je. Stává se, že zemřelý bdí nad příbuznými a občas se projeví, ale může to být i někdo, nebo něco úplně jiného.
    V tomto případě by bylo potřeba více konkrétnějších vodítek, nebo povolání média.
    Pro komunikaci s „nadpřirozenem“ mohu v Praze doporučit: http://www.carovnezrcadlo.cz/o-mne-noira.
    Děkuji Vám za příspěvek. Pro jakýkoliv další dotaz, či příběh, můžete kdykoliv napsat.
    Veronika

    [Odpověď]

  7. jana napsal:

    Dobrý den,
    je to už 8 let co můj otec zemřel. Když umíral , tak byl v nemocnici. Ten den když zemřel , tak mě probudil náš pes bylo šest ráno, který ležel vedle mě a strašně začal kňučet, to mě samozřejmě probudilo a najednou sem citila studený na zádech i když sem byla přikrytá peřinou. Po chvilce to přešlo a pes přestal kňučet. Asi v 8 hodin mi vylolala mamka , že táta zemřel v šest hodin ráno.
    Pár dní na to mamka seděla v obýváku a koukala na tv a najednou slyší sténání jako kdyby vedle ní seděl táta,tak stíšila TV a bylo to zřetelné.

    Chci se zeptat , myslíte si , že otec se šel s námi rozloučit a nebo je tu s námi pořád .

    Děkuji za odpověď.

    [Odpověď]

  8. admin napsal:

    Dobrý večer,

    velice zajímavá otázka, ale velice sporná :-) Je vícero teorií týkajících se přebývání duší zemřelých. Já se přikláním k té, že k rozloučení rozhodně dochází, poté duše zemřelého přechází do jiné „sféry“, ze které se ale občas může projevit i v našem bytí. Spousta lidí popisuje podobné zážitky. Nemyslím si, že nás opouštějí navždy.
    Snad Vám to takto stačí, pokud by jste měla ještě další dotaz, nebo vše chtěla detailněji pořešit, napište na mail.
    Díky za příspěvek.
    Veronika

    [Odpověď]

  9. monika napsal:

    Dobrý den, na tyto věci absolutně nevěřím, aspoň myslím. před týdnem umřela přítelovi matka, znala jsem ji 7 let, náš vztah byl, nevim neutrální, vůbec nee špatný, ale extra kamarádský taky ne. je pravda co potřebovala jsem pro ni udělala, teď se jí starám o psa a papouška, hned po její smrti se mi o ní zdálo říkala jsem jí jak se má zvířectvo a včera večer jsem se v noci vzbudila a byla jsem vzhůru a najednou jsem měla pocit že tam je i se svým mužem ten umřel před lety. jen po tváři mě projel chlad jak pohlazení, říkala jsem si že se nebudu otáčet abych něco neviděla ale strach jsem neměla pak jsem usnula. No samozřejmě jsem si na to hned ráno vzpomněla, a nevím jestli to nebyl stejně jen sen který mi ale připadal jak živý. Taky mám pořád pocit že tam je v baráku. Jak jsem četla z předchozích dotazů, že je to možná rozloučení, tak proč ale se mnou, proč se to neděje příteli který ji miloval a staral se o ní do poslední chvíle. děkuji

    [Odpověď]

  10. admin napsal:

    Dobrý večer,

    děkuji za zajímavý příspěvek. Těžko s určitostí vysvětlit, proč se někdy zemřelí ozývají (a zda to tak skutečně je) jiným lidem, než svým příbuzným. Je uváděno, že se projevují těm, kteří mají lepší předpoklad pro příjem jejich zpráv. Je možné, že přítel tyto dispozice nemá, nebo je pro tyto jevy určitým způsobem uzavřen. Fungujete zřejmě jako jakýsi zprostředkovatel spojení :-) Ve vašem případě to vypadá, že to třeba ani není rozloučení, spíše jen ujištění, že je vše v pořádku, projev vděčnosti, že jste se o všechno postarali apod. Je dobře, že to berete s chladnou hlavou. Někdy se takovéto jevy prostě dějí a člověk se s tím musí „poprat“ :-)
    Veronika

    [Odpověď]

  11. Žaneta napsal:

    Dobrý den,
    před cca 3 lety se mi stalo něco děsivého, tak děsivého, že když dnes na to vzpomenu, derou se mi slzy do očí. Jednoho večera jsem si šla lehnout a nemohla jsem usnout. Stále jsem se převracela z boku na bok a stále nic. Nakonec jsem si lehla na břicho a zkusila jsem se uvolnit (to je u mě zaručený způsob uvolnění). Najednou se mi začal stahovat žaludek, jakoby od strachu. Neměla jsem žádný důvod k tomu, abych se čehokoli bála. Ten žaludek se mi začal stále v častějších intervalech stahovat, cca 3x za 1.vteřinu. Bylo to strašně silné a začala jsem mít takový strach, jako by mi mělo jít o život. Stále jsem ležela na břiše. Najednou jsem ucítila, jako by na mě něco sedělo a táhlo mi ze zad doslova všechnu energii, kterou mám. Nemohla jsem se vůbec pohnout. Byla jsem celá naprosto paralizovaná a nemohla jsem dýchat. Snažila jsem se popadnout dech, ale nešlo to. Potila jse se při tom takovým způsobem, jako gdyby na vás někdo vylil galón vody. Byla jsem naprosto v koncích. Najednou jsem zřetelně, jak nejzřetelněji mohla slyšet bylo: “Požádej Archanděla Michaela o pomoc!” Udělala jsem to, byla jsem v koncích a tak jsem to v duchu vyslovila. Najednou, jako by utlo. Přestala jsem cítit ten tah na zádech, asi po 5 minutách jsem opět mohla hýbat s tělem a poté jsem začala i normálně dýchat. Jak jen to nejrychleji šlo, jsem šla vedle do pokoje za mamkou. Vzbudila jsem jí, celá vyděšená a rekla ji s pláčem, co se stalo. Šly jsme se podívat do mého pokoje. Ta poslel byla celá promočená, matrace by se dala ždímat. Od té doby žádám Archanděla Michalela každý den, aby nás všechny ochraňoval. Nevíte, co to mohlo být? Upozorňuji, že jsem byla vzhůru po celou tu dobu, sen to rozhodně nebyl. Děkuji Žaneta

    [Odpověď]

  12. admin napsal:

    Dobrý večer,
    z pohledu parapsychologického se mohlo jednat o takzvaného energetického, astrálního upíra (démona, incuba) – bytost, která v noci „napadá“ a vysává energii z lidí. Rada, jak se začít bránit, mohla přijít od Vašeho strážného anděla. Andělé jsou stále s námi a v nejnutnějších případech se umí dostatečně projevit.
    Z pohledu vědeckého (realistického) se mohlo opět jednat o již výše uvedenou spánkovou paralýzu, či o nějaký momentální zdravotní problém.
    Uvádím záměrně oba dva výklady, je na každém k čemu se přikloní :-)
    Díky za příspěvek. Pěkný večer přeji.
    Veronika

    [Odpověď]

  13. Žaneta napsal:

    @admin, Veroniko, děkuji Vám za odpověď a přeji Vám krásné a požehnané vánoce a do nového roku, především hodně zdraví a lásky a také spoustu sil. Žaneta

    [Odpověď]

  14. admin napsal:

    @Žaneta, Já děkuji za Vaši přízeň. A také přeji krásné a pohodové vánoční svátky a do Nového roku vše nej.
    Veronika

    [Odpověď]

  15. Martin napsal:

    Dobrý den
    Chtěl bych se s vámi podělit o jeden zážitek.Letos když jsem pořádal chatu stalo jsem mi něco zvláštního říkal jsem to dost lidem ale skoro nikdo mi nevěřil ani rodiče takže už to neříkám jinak bych byl považován za blázna.Halucinace to rozhodně nebyly takhle jsem jsi SMRT představoval a takhle jsem SMRT vyděl. Začalo to tak že kluci donesli sušenky ve kterých byla zapečena mariuhana říkal jsem jsi sním co nejvíc aspon budu mít dobrou náladu jenže jsem se obrovsky mýlil.Nevim kolik jsem jich snědl ale podle mě dost.Sice ostátní říkájí že jsem měl málo ale já vím co mi duše říká.Asi hodinu potom mi začala vynechávat hlava dostal jsem stach ale říkal jsem si že to přejde.Zatímco ostatní začali pít já jsem začal mít strach.Asi za hodinu a půl to bylo čím dál horší modlil jsem se aby to přestalo jenže srdce mi bušilo na maximum a začal mi vynechávat potom i zrak měl černo před očima.Chtěl jsem zavolat záchranku jenže oni si ze mě dělali srandu a nebrali mě vůbec vážně.Po patnácti minutách jsem začal mít bzukavý jakoby mi bzučelo v hlavě říkal jsem panebože to néní pravda kámoši mě chtěly dát spát ale jak jsem šel do chaty měl jsem pocit jakoby bzučelo celé tělo a věděl jsem že mám poslední sekundy života.Jak jsem byl u chaty věděl jsem že mám poslední silné dechy a po nich nepřinde nádech.Potom jsem se vyvrátil v hlavě jsem myslel že se propadám a říkal jsem si tak to už mi nikdo nepomůže.Nechtěl jsem umřít chtěl jsem něčím pohnout měl jsem obrovský pud sebezáchovy ale ABSOLUTNĚ VŮBEC to nešlo pohnout tělem.Potom jsem slyšel jakoby strážní andělé mi říkali Martine pod Martine už tam budem a pak nakonec mi říkali TAK TAKHLE JSEM UMŘÍT NECHTĚL.zajímavé bylo že co jsem si myslel tak to ti andělé říkali.Další fáze byla že jsem se otočil a vyděl ležet mé tělo na zemi říkal jsem jsi to néní možné když jsem umřel.Potom jakoby bych byl v rakvi a slyšel znovu hlasy úplně jsem cítil jak tu rakev zvedají a pak s ní jdou a říkali TAK ZVEDÁME pak něco TEN JE TĚŽKEJ zajímavé že jsem už tyto věty co mi říkali někde slyšel v životě jakobych věděl že to tahle bude.Další fáze prožitku už jsi pamatuji velmi matně vím že jsem byl tažen tunelem který strašně vibroval.Poté jsem vyděl světlo ve kterém byla postava jenže co následovalo dál už nevim úplně mi tato fáze se mi vymazala z paměti.Vím že jsem vyděl svoje dětsví a ta Postava mi dala otázku jak chci obhájit život.Poté jsem byl v růžovém světle ve kterým mi bylo moc dobře říkal jsem jsi šak jsem mrtvej už nejsem na zemi a tady je mi o hodně líp.Chtěl jsem tam zůstat ale dostal jsem se k rozcestí dvou cest chtěl jsem jít k rovně ale něco mě vrátilo zpátky do těla
    Když jsem procitl v opět v těle ihned jsem vyběhl ven měl jsem halucinace ale mohl se hýbat klekl jsem na trávu a díval jse do nebe a děkoval bohu že mě tady zanechal.Poté jsem poznal co je vážit si života a neriskovat.Nikdo mi něvěřil ani ti lidi kteří se mnou na té chatě byly ani když vyděli že jsem se vyvrátil.Chtěl bych se omluvit jestli píšu nespisovně a dělám chyby ale zajímaly by mě vaše názory .Díky

    [Odpověď]

  16. admin napsal:

    Dobrý den,
    díky za moc zajímavý příběh. Cením si detailního popisu.
    Vše nasvědčuje tomu, že jste si prošel zážitkem blízkosti smrti (NDE). Zcela jistě jste o tomto jevu již něco četl (zde na stránkách – Stránky – Poznatky z prahu smrti) . Podobné zážitky má spousta lidí po celém světě. Ale zároveň bych chtěla upozornit, že vše mohla zapříčinit zmíněná marihuana. Působení psychotropních látek je někdy opravdu nevyzpytatelné :-)
    Každopádně přes vše nepříjemné Vám tento zážitek evidentně i něco přinesl, někdy opravdu platí, že vše zlé je pro něco dobré.
    Ještě jednou díky za příspěvek a přeji vše nej do Nového roku.
    Veronika

    [Odpověď]

  17. Alena napsal:

    malá vnučka už 2x přišla s tím,že vidí nějakého velkého pána.Jednou to bylo v dětském pokojíku,dnes v předsíni.Strašně ji bouchalo srdíčko a třásla se strachy.Zetak na tyhle věci věří a chce jít z toho bytu pryč.mě se stalo něco podobného.1.1.2004 nám zemřel tatínek,maminka v té době byla 5let upoutána na lůžku.V květnu 2004 se mi tatínek zjevilve snu,ale pak jsem procitla,posadila se na posteli a on byl stále v okně!!!!!Ve stejné kostkované košili,kalhotech s kšandama,prostě tak jak jsem ho našla ležet v bytě 1.ledna.Po 2měsících jsem byla u kartářky,říkala jsem jí svůj příběh a ona mi na to řekla,že si tatínek přišel pro maminku.maminka zemřela v říjnu toho roku.Tak se obávám,co tohle zase přinese!!!!Někdo na toto nevěří,JÁ ANO!!!!!

    [Odpověď]

  18. admin napsal:

    Dobrý večer,
    na takovéto situace také věřím, něco podobného se stalo i v mé rodině. S vnučkou je to opravdu zajímavé a možná to zní trošku divně, ale potěšilo mě, že Váš zeť na tyto jevy věří a má snahu se situací něco dělat, ne vždy to tak je. Jen upřímně člověk by neměl ustupovat takovýmto věcem, ale spíše je řešit. Je možné, že „přízrak“ co vidí Vaše vnučka není nikdo zlý, nebo že by zrovna musel zvěstovat něco špatného. Dítě z tohoto jevu může být překvapené a vystrašené, je potřeba jí to trošku vysvětlit, uklidnit, že se nemusí ničeho bát. A pak je jen na Vás, jestli se budete snažit ignorovat přítomnost kohosi a časem vše vyšumí, nebo třeba budete zkoušet nějaký kontakt, či přímo seženete někoho kompetentního, kdo Vám se situací pomůže.
    Děkuji moc za příspěvek a přeji ať máte klid a jen šťastné chvíle.
    Veronika

    [Odpověď]

  19. Chorche napsal:

    Když chodím v noci v bytě na záchod, musím projít kolem vstupních dveří. Dosti těsně. A po každé mi připadá, že tam ve tmě někdo za závěsem stojí.
    Otázka zní: Mám zvolat mocným hlasem: ” jsi – li dobrý, vystup z temnoty ven a odhal se? Anebo se vrátit nazpět do postele a cestou se pomočit?

    [Odpověď]

  20. Chorche napsal:

    Jak je to s vírou v minulý život? Mám věřit, či ne?
    Osobně si myslím, že bych v tom současném musel o něm něco vědět, případně znát i detaily. V případě, že bych v současnosti o něm nic nevěděl, tak nechť věřím, že jsem minulý život žil. Protože to nic nestojí a víc už proto neudělám.
    Anebo mám mám chodit po chodníku a požadovat od lidí peníze, které jsem jim ve 14. století půjčil? To bych se zřejmě dostal nejkratší cestou do bohnického sanatoria, kde bych se v krátké době za použití přesvědčivých argumentů ze řad ošetřovatelů dozvěděl pravdu.

    [Odpověď]

  21. Nika napsal:

    Ahoj
    Stalo se mi to včera kolem pul 7 hodiny večer. Byla jsem u kamarádky byly jsme tam celkem 4.Všechno holky. Popíjeli jsme a bavili se..pak nás kámoška chvíli natáčela,vypla video a omylem ho zase zapla jen na 3 sekundy ani ne.Zapla to video na 3 sekundy a klučičí hlas tam řekl zřetelné Pomoc. Přitom tam snámi žádný kluk nebyl. Řekli jsme si že to nic nebude. Jenže když jsem řekla jméno kluka,kterého mi to připomíná.. něco 3x zaškrábalo/zabouchalo u skříně v pokoji. U té skříně seděla další kamarádka a cítila hroznou zimu. Seděli jsme v kruhu a já řikala jestli je někdo mezi náma ať nám dá nějaké znamení.. najednou jsme šlyšeli hlasitě tikat hodiny a auto pod oknem,ale nemohlo to být možné,protože tam má zahradu a auto tam projet nemůže. Pak jsme se nemohli přihlásit na počítač ..vubec nás to nepsutilo. Začalo práskat v televizi. A pořád jsme cítili zimu.Zapálili jsme svíčku a najednou zhasla.. tak sjem zapálili další a ta se rozpulila na dva knoty. Bylo to hrozně podivné. Když nás vyprovázela ,tak jí najednou praskla žárovka v chodbě. Prosimvás o co by se tak mohlo jednat? Když nám klučičí hlas řekl Pomoc znělo to jak mladý kluk.. hrozně nám ten hlas někoho připomínal měli jsme strach. Co se to děje..volali jsme všem kamarádům,jestli jsou v pořádku. A další schoda náhod: ani jeden z našich tátů nebyl doma. Až na tu kamarádku u které jsme byly ta tátu doma měla. Ona jí totiž umřela mamka před 3 rokama necelýma a už jí tam parkrát zahlédla. Vubec jsme to nechápali ten hlas… a to slovo POMOC.

    [Odpověď]

  22. admin napsal:

    Ahojda,
    s nahrávkami to není zas až tak jednoduché. Nevím, zda jste třeba jako kulisu neměly puštěnou televizi, nebo rádio, popřípadě zda třeba otec kamarádky neměl puštěný některý z přístrojů a zvuk z nich se mohl zachytit při nahrávání, aniž by jste to třeba postřehly.
    Pokud je nahrávka opravdu autentická a jste si jisté, že se na ni nemohlo přimíchat nic vysvětlitelného, je opravdu možné, že jste zachytily určitý vzkaz.
    Je nepříjemné slyšet zrovna slovo pomoc, ale je fakt, že těžko říci v jakém smyslu bylo vyřčeno. Zemřelí jsou údajně schopni využít energii z elektronických přístrojů a zanechat nám vzkaz a je běžné, že když se něco podobného podaří, tak se jedná většinou o jedno slovo, nebo jen kratičkou větu. Je těžké vyvodit o co se mohlo ve Vašem případě jednat. Je možné, že vzkaz ani nepatřil Vám, jen kdosi využil možnosti se ozvat.
    Pokud mohu poprosit, moc ráda bych nahrávku slyšela, pošlete mi jí na uvedený mail (posmrtny.zivot@seznam.cz), pokud je to tedy možné.
    Co se týče jevů, které jste registrovaly po nahrávce, je možné, že něco z toho všeho byl projev nadpřirozena, ale ve většině případů si člověk, když je určitým způsobem vystrašený, všímá běžných zvuků a projevů více a v té určité chvíli Vám mohou připadat zvláštní, hlasitější atd.
    Neměla bych z toho strach, ale zbytečně nezkoušejte třeba vyvolávání duchů a podobné praktiky.
    Pokud by jste se chtěly ještě na něco zeptat, kdykoliv napište.
    Díky moc za příspěvek.
    Veronika

    [Odpověď]

  23. Jarda napsal:

    Ahoj,zdravím všechny co věří na duši člověka.Stalo se mi čirou náhodou,že jsem chtěl vyfotit spící štěně v bytě do telefonu.jak jsem ho chtěl vyfotit tak jsem viděl jak se něco mihlo před telefonem.Byl to bílý obláček velikosti tenisového míčku.Pořád jsem na to musel myslet,tak jsem to zkoušel vyfotit. Několikrát se mi to podařilo.vždy se to snažilo utéct.Pokaždé to mizelo od podlahy ke stropu.a to hodně rychle. Bylo to vydět jen přes foťák,pohým okem vůbec.Asi to tu bylo se mnou déle,nevím. Teď se mi to už delší dobu nedaří zahlédnout,tak nevím jestli to neodešlo.Vždy když jsem to zahlédl,tak mě přejel mráz po zádech,byl to krásný pocit to vidět.začal jsem věřit,že po smrti asi něco je……………….

    [Odpověď]

  24. admin napsal:

    Ahojda,
    díky za příspěvek. Přeji více takovýchto zážitků a hlavně pozitivních reakcí na ně :-)
    Veronika

    [Odpověď]

  25. Jakub napsal:

    Zdravím, chtěl bych pospat co si sám nedokážu vysvětlit. Je mi 22 a když mi bylo kolem šest (rok 1996) málem jsem utonul ve studni nacházející se u strýce na zahradě. Jen díky němu jsem přežil protože mě zavčas vytáhl. V roce 2000 strýc zemřel. Strýc žil ve stejné ulici, o dům vedle. Často na něho myslím, mám na něho pěkné vzpomínky a chybí mi. Asi před měsícem v noci ve spánku jsem cítil že moje já se blíží k jeho domu, zároveň jsem si uvědomoval že moje fyzično se nachází v posteli u sebe doma. Najednou před jeho vraty na zahradu kde se nachází studna jsem se objevil já s postavou když jsem byl malý( rok 1996).. Při pohledu na sebe jsem cítil úzkost, nervozitu a strach. Myslel jsem si, že to není možné, tak jsem se otočil a podival zpět. Stále tam bylo mé tělo z dob když jsem byl ještě malý. Náhle se vedle mě objevil strýc.Fyzicky jsem citil chlad na pravé straně tváři. Díval se na mě pořád a já mu strašně chtěl říct, že mu strašně moc děkuji a že mi chybí. Náhle jsem fyzicky cítil jak mě na pravé tváři někdo pohladil… Strýc se podíval na mou postavu z roku 1996 a v tu chvíli jsem pochopil, že mě chce zavést ke studni. Nechápu to a tak se chci zeptat jestli se to dá nějak jinak vysvětlit. Byl to jen moc živý sen nebo to byl nějaký vzkaz? Děkuji, Jakub

    [Odpověď]

  26. admin napsal:

    Dobrý večer,

    díky za příspěvek a skvělé popsání Vašeho snu. Když nad tím tak přemýšlím, první co mě napadlo bylo, že Vám chtěl strýc pomocí snu vzkázat, že je stále s Vámi. Ovšem vzhledem k popisu, kdy jste si uvědomoval, že spíte doma a zároveň jste kdesi jinde a ve spojení s častými vzpomínkami na Vašeho strýce a zážitek, kdy Vás zachránil, bych se přiklonila spíše k prožití lucidního snu, či astrálního cestování.
    Na internetu o tomto tématu naleznete spoustu informací. Pokud se Vám tento stav bude opakovat, můžete jej rozhodně využít ve Váš prospěch. Tyto zážitky na člověka mají působit pozitivně a posloužit k odblokování a vyléčení různých psychických stavů (vyrovnání se se smrtí strýce, odstranění pocitu, že jste mu za záchranu dostatečně nepoděkoval atd.).
    Pokud by jste měl ještě jakýkoliv dotaz, či příspěvek, tak kdykoliv pište.
    Veronika

    [Odpověď]

  27. edita napsal:

    Dobrý den,je to rok co mi náhle zemřel bratr jeho ztráta mě tak zasáhla a pořád jsem neštastná,protože tu nechal po sobě syna manželka mu taky brzo zemřela měla rakovinu a bratr zemřel po 7letech od její smrti.Je to osud lídí já od té doby si všeho více vážim a vše kolem sebe miluji a nejvíce svoji rodinu.Jednoho večera,když spim se mě v pokoji objevilo bílé světlo,bylo tak silné že jsem krčela očima jak mě od toho světla boleli oči a najednou u mě stojí bratr a dívá se na mě mluví ke mě ,ale vidím že jeho ústa jsou zavřená,vzal mě za ruku a říkal at jdu sním,viděla jsem jak ležím na posteli a moje duše se zvedá nad mým nehybným tělem a říkám mu já jsem mrtvá a přitom tě vnímám pořád mě táhl k sobě a pak jsem mu řekla že nemohu odejít mám tu ještě malé děti a najednou jsem cítila šílenou bolest na prsou myslela jsem že se udusim a to jsem se probudila a byla docela v šoku,protože jsem se dusila.Nevím co to mělo znamenat?Pak přišel ještě několikrát,ale to jsme se pořád jen smáli a byli tak štastni že ho ještě mohu vidět…Na najeký čas to ustálo už se mě o něm nezdá,ale já na něj denně myslím chodím stále k jeho hrobu a prosím ho o odpuštění.Kdyby mě viděl jak se pro něj trápim byli jsme jak dvojčata.Nemám se komu svěřit každý by mě měl za blázna.Snad časem ta bolest co v srdci mám přejde.

    [Odpověď]

  28. admin napsal:

    Dobrý večer,

    díky, že jste napsala. Tady Vás nikdo za blázna mít nebude.
    Život je někdy opravdu těžko snesitelný, bohužel to tak ale chodí. Je potřeba, aby se člověk smířil se ztrátou svého blízkého. Váš zážitek nemusíte brát tak, že Vás chtěl bratr vzít k sobě, třeba Vám chtěl jen ukázat, že se má dobře, že je vše ok. Nebo se jednalo o již výše zmíněné astrální cestování, kdy jste se do těla mohla vrátit příliš rychle a to může způsobit např. i Vámi uváděnou bolest.
    Je dobře, že jste byla s bratrem v kontaktu, nyní už je třeba čas, aby jste se se vším srovnala a nechala ho „jít“. I přesto, že již nebudete v kontaktu, bude svým způsobem u Vás.
    Smiřte se s tímto stavem a žijte dál svůj život s minimálním trápením.
    Přeji hodně síly.
    Veronika

    [Odpověď]

  29. Iri napsal:

    Ahoj, podelim se s vami take o sve zkusenosti. Kdysi jsme se s partou naucili vyvolavat duchy a delali to, kdy jsme meli chut a kdyz jsme z toho nemeli zrovna nahnano. Poprve pana Wericha, pak Jirku Ruzicku, Tomase Holeho, moji prababicku a mnoho dalsich. Od tech dob mam k takovym vecem respekt, verim na posmrtny zivot a jsem daleko klidnejsi, kdyz vim, ze smrti to nekonci.

    [Odpověď]

  30. Anonymní napsal:

    @admin, Snažím se z jeho smrtí smířit,ale zatim se mi to vůbec nedaří,přijde mi jako by mě pořád varoval,před týdnem jsem onemocněla bylo mě opravdu zle a vše co jsem viděla v tom snu se mě doopravdy stalo jen nejsem mrtvá.Myslím si že bratr mi je stále na blízku,nemohu na něj zapomenout,někdy mám strach že mě čeká něco špatného jsem ve znamení vodnáře a někdy mám dny a probrečím je nad ztrátou svýho bratra nevím kudy kam,ale víc víc se trápim.

    [Odpověď]

  31. Věra Farská napsal:

    Dobrý den.Chtěla bych se zeptat,jestli je možné,že nám otec dává znamení.Je to týden,co jsme ho pochovali a hned první den pohřbu mojí mamce záhadně zmizel telefon.Nikde s ním nebyla a ani doma po týdenním hledání jsme ho nenašli.Dnes mi volala sestřenice,která měla na starost focení kremace,že fotky jsou pryč.Nemá ani jednu.Prej se jí to ještě nikdy nestalo, měla v počítači i jiné, ale ty tam zůstali.Jenom fotky z tátovi kremace se prostě vypařili.Pozvala i experta na počítače a i ten říkal,že to není možný.Říkala mi,že si asi nepřál aby ho fotila a že je něco mezi nebem a zemí,jinak si to nedovede vysvětlit.Mám z toho husí kůži,je možné že s námi takto komunikuje?

    [Odpověď]

  32. admin napsal:

    Pro: anonymní
    Dobrý večer,
    je jasné, že se smrtí bratra se nesmíříte rychle a bez trápení. Přijde mi, že jste to ale nyní vzala za špatný konec, že jste ztrátou upadla do špatných a zoufalých nálad, kdy Vám všechno připadne zlé a beznadějné. Je možné, že i tím jste si do hlavy dostala to, že se Vám má také něco stát. Třeba to tak vůbec není.
    Ale pokud máte silný pocit, že Vás bratr opravdu varuje, tak buďte opatrná, pokud máte pocit, že to bude po zdravotní stránce, tak preventivně navštivte lékaře, třeba tím vším předejdete určitým nesnázím.
    Snažte se nyní upnout na jiné věci než na myšlenky o ztrátě bratra, či strachu, že Vás čeká něco špatného. Zaměřte se na práci, koníčky a hlavně na rodinu. Snažte se vyhýbat špatným náladám a myšlenkám.
    Vím, že se to lehce říká, ale nyní to chce opravdu hodně síly. Nejste na to přeci sama.
    Depresí a přemýšlením o tom, co se může stát, si na sebe akorát to zlé přivoláváte a zbytečně.
    Zaměstnejte se, snažte se smutek a hlavně strach zahnat.
    Budu moc držet pěsti, ať je Vám co nejdříve lépe a vše zvládnete.
    Veronika

    [Odpověď]

  33. admin napsal:

    Pro: Věra Farská
    Dobrý večer,
    možné to samozřejmě je. Je zajímavé, že jde o projevy spojené s „moderní technikou“. Měl Váš otec nějaký specifický vztah k těmto věcem?
    Je však také možné, že v tom není potřeba hledat žádné spojitosti a otec se Vám jen prostě tímto chtěl ohlásit.
    Opět ale nemohu opomenout i tu druhou stránku věci a to, že může jít o pouhou shodu náhod a nic nadpřirozeného v tom být nemusí.
    Děkuji za příspěvek.
    Veronika

    [Odpověď]

  34. edita napsal:

    @admin, Děkuji moc za radu,máte pravdu asi jsem to vzala za špatný konec takle by to asi bratr nechtěl mě vidět utrápenou naopak mě žádal at se mu postarám o syna kdyby se s nim něco stalo.Jako by to tušil že za 4dny odejde navždy asi nademnou někdo byl?A dovolil se s nim ještě vidět byl z daleka a to bylo poslední setkání a já to dodnes mám stále před očima jak mě o vše prosil,ale mě nejvíce trápí že nemůžu vidět jeho syna,žije u bývalé družky,která má od bratra podepsané opatrovnicí a bratr to nestihl zrušit,protože náhle zemřel.Ale Vám osobně děkuji,že jste mě odepsala vážim si vašich slov.Snad budu mít dostatek síly a splním bratrovo přání.

    [Odpověď]

  35. Romana napsal:

    Dobry den je to 3 tydny co se mi obesil pritel každý me desi tom ze sebevrazi nenajdou po smrti klid on prave jiz nemel lehky zivot posledních 5 let a vedomi toho ze ani po smrti nemá klid me desi.Dekuji za odpověď

    [Odpověď]

  36. admin napsal:

    Dobrý večer,
    já Vás děsit rozhodně nebudu. Osobně nevěřím na tuto teorii. Sice se říká, že kdo si sám sáhne na život, nedojde klidu (z církevního hlediska tu máme spoustu podobných nepodložených, leč vžitých teorií :-) ) , ale já si myslím a přijde mi logické, že člověk který si vezme život, je smířen se svojí smrtí a nezůstane nikde „za trest“. Je na smrt určitým způsobem připraven, nepřekvapí ho a může v klidu odejít. Samozřejmě tu jsou další související okolnosti, např. že se okolí s jeho smrtí nesmíří a může jeho duši „držet“ zde, podobné to může být při náhlém úmrtí, ale to je již na delší psaní a nemyslím si, že to je Váš případ.
    Doufám, že Vám to takto stačí a trošku jsem pomohla. Děkuji za příspěvek a mějte se dobře.

    [Odpověď]

    Romana Odpověď:

    @admin, Moc Děkuji pomhla jste mi ani nevite jak moc Dekuji

    [Odpověď]

  37. Rady napsal:

    Dobry den..ted ve stredu jsem byla v noci sama doma..sla jsem spat bylo to okolo pulnoci..lehla sem si a pustila si v telefonu film..usnula sem ale v noci me neco vzbudilo.. netusim kolik mohlo byt. ale probudilo me to ze sem citila ze me nekdo drzi za ruku jako bychom meli propletene prsty..citila sem samotny dotek a teplo…otevrela sem oci podivala se na ruku ale nikdo me nedrzel.. zvedla sem oci a podivala se pred sebe a videla..neco jako bilosedou matnou neohranicenou kulicku nebo flek..jak sem ji uvidela hned jsem vedela o koho jde..kdyz mi bylo 16 zemrel mi kamarad co do me byl zamilovany pri autonehode..kdyz o tom premyslim prvni dotek co mi kdy venoval byl prave ten ze me chytil za ruku.. myslite ze mi dal vedet ze me neopustil???..jinak si to neumim vysvetlit..diky za odpoved..

    [Odpověď]

  38. admin napsal:

    Pro Rady:
    Dobrý večer,
    omlouvám se za opožděnou odpověď.
    Samozřejmě samotný zážitek je možné přisuzovat spánku. Člověk během procitnutí, než dojde k úplnému probuzení, může mít určitě vidiny a např. přeležením, či špatnou pozicí končetin, může pociťovat i různé fyzické vjemy.
    Má oblíbená druhá varianta je skutečný nadpřirozený zážitek. Obzvlášť, když jste ihned poznala, o koho se konkrétně jedná. Nevím jak dlouho uplynulo od kamarádovi smrti, nebo zda např. neměl výročí úmrtí. Zda se Vám od smrti již někdy ozval, nebo zda jste nebyla v horším psychickém rozpoložení. Těžko říci proč se projevil zrovna nyní, neznám detaily, ale možné to určitě je.
    Strach jste zřejmě nepociťovala, tak se opravdu mohlo stát, že Vás kamarád přišel pozdravit, připomenout se.Tyto projevy se stávají velice často a troufnu si říci, že za ně můžeme být vděční.
    Děkuji za příspěvek.
    Veronika

    [Odpověď]

  39. Jana napsal:

    Dobrý den,
    mám prosbu…..v některém z příspěvků jste psala odkaz na dobré médium
    a bohužel už není platné.
    Vloni v létě mi zemřela při autonehodě 17-letá dcera a já se s ní nestihla rozloučit,
    byla na místě…..
    Párkrát o sobě dala z druhé strany vědět, děly se nám neuvěřitelné věci a pak jsem narazila
    na knihy Gordona Smithe, který je jeden z nejlepších médií na světě a chtěla bych vědět, zda je někdo takový i u nás. Já zatím bohužel narazila jen na podvodníky.
    Děkuji a mějte se fajn,Jana

    [Odpověď]

  40. admin napsal:

    Pro Jana:
    Dobrý večer,
    soucítím s Vaší situací. Píšete, že jste se s dcerou nestačila rozloučit, ale už jen tím, že o sobě dala vědět a evidentně opravdu vydatně, je znamení, že není potřeba se s ní nijak loučit. Jak už jsem několikrát psala, není tu jen fyzicky.
    Ale chápu, že by jste nastalou situaci chtěla konzultovat s někým kompetentním a chtěla mít lepší možnost komunikace a více informací.
    Bohužel u nás v ČR jsem zatím nenarazila na tak dobré médium jaké zmiňujete. Ale zkuste se obrátit na tento odkaz: http://www.carovnezrcadlo.cz/
    Čímž samozřejmě nezpochybňuji předešlou větou dobré služby výše uvedeného odkazu. Jen přímo kontakty se zemřelými nejsou primární nabízenou činností.
    Doufám, že dobře pořídíte a přeji hodně síly do života a co nejvíce úspěchů při komunikaci s dcerou. Pokud by jste ještě cokoliv potřebovala, napište.
    Veronika

    [Odpověď]

  41. edita napsal:

    Dobrý den,věříte tomu že Lorna Byrne opravdu vidí andělé a komonikuje s nima?Zajímal by mě VÁŠ NÁZOR.Děkuji za odpověď.

    [Odpověď]

  42. admin napsal:

    Pro Edita:
    Dobrý večer,
    lidí jako Lorna Byrne je vícero a je těžké říci, zda uvěřit. Na anděly věřím, ale zda je někdo až v takové míře může vidět a komunikovat s nimi ………. nevím.. Možná osobní setkání člověka třeba přesvědčí, ale já za sebe rozhodně nemohu napsat, že věřím jen díky jejím napsaným knihám a natočeným dokumentům.
    Je opravdu možné, že někdo má skutečné schopnosti jak s nimi takto jasně komunikovat a žít, ale bohužel jsem zatím ještě neměla možnost někoho takového potkat, kdo by mě na 100% přesvědčil, že to tak je. Ale tímto rozhodně nezavrhuji existenci andělů :-) Věřím, že jsou určitým způsobem součástí našich životů.
    Veronika

    [Odpověď]

  43. edita napsal:

    Můžu se Vás ještě na něco zeptat?Píšete že na anděly věříte,můžete mě o tom více napsat.Už jste mě hodně ve vašich odpovědí pomohla a ráda čtu co lidem odpovídáte a proto mě to zajímá.Děkuji moc za odpověď.

    [Odpověď]

  44. Honza napsal:

    dobrý den,nevím jestli to tu patří co bych rád napsal ale rád bych nějakou odpověd.Před 3 měsíci 24.6 2013 mi zemřela moje milovaná psí fenečka ve věku 3 let,byli jsme k sobě upoutaný a nerozlučný.Když mi zemřela,velice těžce jsem to nesl,celé ty tři roky jsme byli jen my dva,tak jsme byli spokojený.Utápěl jsem se i v alkoholu přiznávám.Když jsem ji polochoval,slíbil jsem že ji budu navštěvovat,pomáhali mi i rodina abych to nejak překonal,říkavali mi že mě přijde ve snu navštívit,doufal jsem v to že to tak bude.Dlouho nic,žádný sen a mrzelo mě to,po asi třech týdnech po jeji smrti jsem se rozhodl že ji pujdu navštívit.Jenže večer když jsem šel spát,se mi konečně zdál sen,byli jsme na nějakem trochu známem mistě,myslím že někde u již zemřelích prarodiču,byla tam moje fenečka a bez voditka,protože když jsme chodivali ven,bral jsem ji pouze jen na vodítku,protože jsem se o ni velice bál,bz vodítka byla jedině na dvorku u me sestry.V tom snu jsme nebyli sami,byla tam i me fenečky matka,která ještě žije a je v naší rodině.Když jsem to říkal rodině druhy den bylo mi řečeno více teorii,jedna je že se se mnou šla rozloučit a ukázat mi že je volná,to asi to voditko co neměla a další že její dušička spočívá v její matce a vyčkává se znovu narodit.Omlouvám se za tak dlouhy příběh.Mužu poprosit o odpověd?Děkuji a jmeno fenečky byla Kallista,přeji hezký den!

    [Odpověď]

  45. admin napsal:

    Pro Edita:
    Dobrý večer,
    víra v anděly je tak trošku „vštěpována“ do našich životů. Už jen třeba modlitbička Andělíčku strážce můj, nebo i taková ta víra v strážné anděly, kterého každý z nás má mít, filmy atd.
    Asi i já jsem tímto vším ovlivněna. O anděly se ale aktivněji zajímám až posledních pár let. Člověk jak tak prochází životem, tak občas potřebuje nějakou tu pomoc.
    Podvědomě tak nějak mám pocit, že tu s námi opravdu jsou a bdí nad našimi životy a když je to v jejich moci, tak pomohou. Upřímně jejich přítomnost a pomoc pociťuji až opravdu když je potřeba a dostatečně o pomoc (radu) stojím. Nedávno jsem shodou okolností dostala andělské karty, které mi tak nějak ještě více otevřely cestu ke komunikaci s anděly (nebo alespoň si myslím, že jsou to oni :-) ). Moc jsem tomu nevěřila a zpočátku jsem ve vykládání karet nenacházela smysl, ale časem jsem se naučila určité „rituály“ a soustředění a najednou při jakémkoliv dotazu se mi dostane srozumitelná odpověď. Samozřejmě dělám i takové ty modlitbičky třeba před spaním, nebo ve dne v duchu, když něco opravdu potřebuji a poté nezapomenu i poděkovat.
    A opět i druhá strana mince, je možné, že toto vše si člověk jen namlouvá, nachází si svou pomocnou berličku v určitých „věcech“, andělé, Bůh, vyšší síly atd. a přitom se vše může dít jen přirozeně.
    Ale za sebe si troufnu říci, po různých zkušenostech a situacích, že existuje opravdu něco mezi nebem a zemí a jak se říká, parašutista to není :-)
    Děkuji za Váš dotaz, moc mě těší, že můžu touto cestou pomoci a že moje odpovědi k něčemu opravdu jsou. Vážně si vážím toho co jste napsala.
    Ještě jednou díky
    Veronika

    [Odpověď]

  46. admin napsal:

    Pro Honza:
    Dobrý večer,
    i Váš příběh sem určitě patří. Vždyť čtyřnozí mazlíčci jsou nedílnou součástí našeho života.
    Chápu Vaši ztrátu, bohužel to tak v životě chodí. Rozhodně by jste ale neměl až tak truchlit, jsou i mnohem větší ztráty, nezapomínejte. Čímž samozřejmě nezlehčuji to, čím si procházíte. Jen Vám to chci trošku ulehčit. Při ztrátě zvířecího mazlíčka je dobrý lék náhrada jiným. Věřím, že najdete dalšího takto úžasného tvorečka. Bohužel u nás lidí tato možnost náhrady až tak „lehká“ není.
    A nyní k Vašemu snu. Je opravdu možné, že Vám tím bylo naznačeno, že se má fenečka dobře a vše je ok. Opět musím zmínit druhou stranu a to, že jste den předtím o ní přemýšlel možná více než v jiné dny, rozhodnul jste se, že jí navštívíte a to mohlo vyprovokovat tento sen. Lidská mysl toto umí velice dobře. Nemohu jednoznačně říci, která možnost je ta správná a zda i zvířecí dušičky o sobě mohou dávat vědět.
    Každopádně by jste se měl s touto situací smířit, jít dál a řešit to opravdu třeba i pořízením si dalšího pejska.
    Děkuji za Váš příspěvek. Je jedno jak je dlouhý, je důležité, že se dokážete svěřit a já jsem moc ráda, že využíváte mých stránek.
    Veronika

    [Odpověď]

  47. Honza napsal:

    děkuji Veroniko za vaší odpověd,velmi mi pomohla a navíc prosím boha pokud to jde,abych mohl být s fenečkou i onom světě :-) přeji hezký den!

    [Odpověď]

  48. čen napsal:

    Dobrý, den. Jsem vdova už čtvrtým rokem, ale na Vaše stránky jsem narazila až teď. Moje maminka, než zemřela nás posila,abychom pro ni netruchlili, že prý ji od sebe pak nepustíme. Moc jsem na to myslela, když mi zemřel manžel, nikdy bych nevěřila, že taková bolest existuje, nezvládala jsem to. Můj muž hodně chtěl, abych řídila auto, postaral se mi o vystavení řidíčáku, o potrzení od lékaře, že po šedesátce mohu jezdit a jednoho dne přijel autem, šel si lehnout a já jej k večeru našla mrtvého. Vždycky jsem se o něj bála, byl dost nemocný, pořád jsem jej chodila hlídat, jestli je v pořádku, ale ten den jsem o něj vůbec žádný strach neměla. Auto stálo tak, jak jej postavil asi čtři měsíce a mně bylo tak strašně smutno, jsem tady sama, že jsem chtěla někoho poznat a napsala jsem si inzerát. Ozval se mi pán a ten se narodil 25.5. to byl den smrti mého muže. Ten pán byl velký nadšenec do aut a moje a vysvětlil mi vše, co se týkalo auta, já o něm neměla ani pnětí, kdy na technickou, kdy mněit olej, probral mi celé vybavení, postaral se o vše, co bylo špatně a od té doby jsem zase začala jezdit. Ten pán se mi pak naposledy ozval poslední den v červenci a pak už jsem o něm neslyšela. Neměli jsme spolu žádný partnerský vztah a mně bylo čím dál hůř a tak jsem to zase zkusila se s někým seznámit. Zase se mi ozval muž až z jižní Moravy a ten mi pomohll se seznámit tady s komunitou seniorů, a já najednou zjistila, právě pro tůře Prahou s teď už i mými řáteli, že bolest zmizela. Zůstal jen stesk po mém muži, ale ta neustálá bolest byla pryč. A ten pán z té jižní Moravy se narodil taky 25.5. Je to náhoda, vždyť rok má 365 dní. S tím mužem z Moravy jsem zůstali přáteli, volá mi denně. A tak jsem si jednou před usnutím, jen tak pomysleal, že jestli mi ty dva poslal můj muž, že se mi o něm bude zdát. Byla to jen taková prchavá myšlenka, hned jsem začala myslet na něco jiného. Nad ránem se mi zdál úplně živý sen, byli jsme s mým mužem na návštěvě a on tam říkal, že musí odejít pryč a já jsem se zlobila, že mi to vždycky říká poslední, říkal to totiž našim přátelům. A on mi řekl, že se zase vrátí a pak najednou jsem byla se svou dcerou v tom snu a říkala jí, že vůbec nechápu, proč pro svého muže pořád pláču, když je se mnou. Tak nevím, byla to náhoda, ti pánové narozeni ve stejný den, ve kterém umřel i můj muž, nebo je ke mně poslal on, abych už přestala tolik truchlit a nedržela jej stále u sebe? Asi několik měsíců po jeho smrti když jsem šla do podkroví s naším pejskem večer spát, sotva jsme vyšli nahoru, Čenda zavrčel, stáhnul ocádek mezi nohy, otočil se jako na obrtlíku a chtěl utéci. Než jsem se k němu sklonila, zahlédla jsem v křesle u okna stín, který mi připadal, jako by tam někdo seděl, ale sklonila jsem se k pejskovi, zachatila jej a utěšovala, že nemá důvod se bát a když jsem zvedla hlavu, bylo to křeslo stále ještě ve stínu, ale už na něm nebylo nic zvláštního. V tom podkroví vždy byly stíny, protože rozsvítím jen světlo nad schody, ale tohle Čenda nikdy nedělal a navíc tam muž vždy rád sedával. Tak nevím, jsou to jen náhody, nebo opravdu je to tak, jak si myslím? Omlouvám se za tak dlouhé psaní, ale pořád mi to nedá a přemýšlím o tom. Dále žiju sama, ale zvládla jsem ten smutek a bolest snad díky i tomu, co se stalo, lépe.

    [Odpověď]

  49. Jan napsal:

    dobrý veěer veroniko,mohu se vás na něco zeptat?Určitě by to zajimalo ne jen mě ale i více lidí co na tyto stránky nahlíží,co podle vás nebo jak podle vás asi vypadá asi onen svět když zemřem?podle mě,nebo mého nazoru se určitě setkáme s každým koho jsme měli v srdci,at to byl člověk něbo zvíře a nebo dokonce i nepřítel,nepřítel je součástí srdce lasky ale i zlobi,možná je to hloupá otázka ale myslím si že by to zajimalo ne jen mě ale jak říkam i ostatni :) a jinak rád jsem na těchto strankach a rád si tu i čtu,hodně mě smrt po životě zajíma :) jinak přeji hezké dny a diky za odpověd

    [Odpověď]

  50. admin napsal:

    Pro Čen:
    Dobrý den,
    velice se omlouvám za opožděnou reakci.
    Váš příběh bych rozdělila na dvě různé části. Co se týče stejných, opakujících se dat či čísel, které zmiňujete, tak zde se přikláním k osudu, či k osudovým číslům. Stává se často, že se lidem opakují v různých situacích stejná data (čísla) a v životě člověka znamenají větší mezníky, kdy může dojít ke ztrátě, nebo naopak k posunu k lepšímu.
    Tím navazuji i na to, že si moc nemyslím, že Váš muž pány s těmito daty „poslal“ a co se týče snu, tak tady opět opatrně. Několikrát jsem již zmiňovala, že je to ošemetná věc a i jen prchavá myšlenka se může v podvědomí pořádně zakořenit, zvlášť když si člověk tak nějak přeje, aby ta myšlenka byla pravdivá.
    A přecházím k druhé části a tím je Váš muž. Nemyslím si, že by jste jej držela u sebe. Kdyby ano, určitě by se Vám projevoval mnohem více a celkový pocit by nebyl dobrý. Je určitě stále s Vámi, kolem Vás, také jsem již kolikrát popisovala. A jeho přítomnost v podkroví, možná i ten sen, je důkaz, že je to tak.
    Dějí se kolem nás různé věci a je potřeba se se vším smířit. Možná moc nehloubat v tom proč, co a jak se děje, jen věřit a smířit se s událostmi tak, jak k nám přicházejí.
    Jsem moc ráda, že jste již tu nejhorší bolest a ztrátu překonala.
    Snad jsem Vám alespoň trošku odpověděla. Někdy je složité popsat to, co bych Vám k vašim příběhům všechno chtěla říci.
    Přeji do života hodně síly, i přes velké ztráty jde život dál a umí ještě nějakou tu radost přinést. Věřte, že Váš muž se má dobře, je svým způsobem s Vámi a jednou se jistě znovu setkáte.
    Veronika

    [Odpověď]

  51. admin napsal:

    Pro Jan:
    Dobrý den i Vám.
    :-) dobrá a opravdu zapeklitá otázka.
    Má představa onoho světa není krásná zahrada s rajskou hudbou, jak se často předkládá :-) Spíše si myslím, že duše přecházejí do jakési jiné „reality“, která se může občas prolnout s naší. Co se tam děje, či jak to tam přesně vypadá, tak to si opravdu netroufnu tipnout.
    Že se setkáme se svými zemřelými, v to také doufám. Jen se mi to trošku bije s vírou v převtělování a minulými životy. Až zemřeme, budou v té jiné „realitě“ ještě stále naši příbuzní, či už jejich duše budou žít další život?
    Otvírá se spousta možností, teorií a otázek. Bohužel toto je spíše na povídání, než rozepisování :-)
    Každopádně prostě věřím, že duše nezaniká, ale že se opravdu dostává někam jinam. Je mi jasné, že nic konkrétního jste ze mne nedostal :-) , ale byla by asi hloupost si tady vymýšlet a domýšlet, jak to tam asi vypadá a jak to chodí. Jednou se to všichni dovíme.
    Jinak mám radost, že jste rád na těchto stránkách a že nás, co se zajímáme o toto téma, je pořád stále více a více.
    Veronika

    [Odpověď]

  52. Lucie napsal:

    Dobrý den. Nevím jak začat. Dříve mi duchovno bylo cizí, ale poslední dobou mi to opravdu přirostlo k srdci. Kdybych to nezažila, tak neuvěřím. Potkala jsem před pár měsíci ženu. Je stejně stará jako já. Od začátku jsem měla pocit jako kdyby jsme se znali odjakživa. Začali jsme se scházet, přátelit se, opravdu si rozumíme jsem za ni vděčná. Zabývá se už od malička věštěním z tarotových karet. A opravdu vždy to co mi předpověděla s stalo. Dokonce mi řekla i mou minulost- což jsem s ní nikdy předtím nerozebírala. Taky je to médium. Říkala mi, že má tento dar a pověděla mi o všem co se jí kdy stalo. Jak ji duše lidí žádali o pomoc. Komunikuje s nimi za pomocí tzv. automatického psaní. Jednou ji duše zemřelého kontaktovala tak ,že začala hýbat předměty. Od té doby co jsme takto spolu, mám pocit, že jsem nový člověk, odjakživa ze mě lidi vysávali energii- ona mi ji dává a naučila jak pracovat se svojí aurou. Zprvu mi to moc nedávalo smysl- a někde vzadu mi rozum říkal, ale prosímtě vždyt to jsou všechno blbosti. Dokud jsem nezačínala mít předtuchy jako sny. Zdálo se mi o věcech, které se měli přihodit druhý den. Ale museli jsme ten den být spolu. Zdálo se mi o místě kde jsme byli a i o lidech a co se přesně dělo. Druhý den se mě zeptala, jestli nepůjdem na kávu, šli jsme do našeho oblíbeného podniku a tam se mi to stalo poprvé, bylo to jako deja-vu všichni ti lidi tam byli, a stali se přesně ty situace co v tom snu. Neříkám, že se stalo něco hrozného jako spíše naopak. Ale byla jsem z toho tenkrát vystrašená a řekla jí to. Pověděla, že se nemám bát, že o tom ví a že její sestře se to stává taky a že si na to zvyknu.Jen že to nemám v té konkrétní situaci říkat nahlas- lidi to neochopí a ještě by mě měli za blázna. No přátelíme se doted, je to opravdu přítelkyně a neuvěřitelným způsobem mi změnila život k lepšímu. Myslím si, že je to snad můj převtělený anděl nebo duševní dvojče je tohle vůbec možné?? Děkuji za odpověd

    [Odpověď]

  53. admin napsal:

    Pro Lucie:
    Dobrý večer,
    je to určitě možné. Člověk v životě má možnost potkat své spřízněné duše, své anděly. Někoho, kdo nám do života přinese něco víc a rozšíří nám obzory.
    Máte obrovské štěstí, že jste potkala někoho takového. A je moc dobře, že si toto vše uvědomujete a daří se Vám rozvíjet skryté schopnosti. Ne každý má v životě tuto možnost.
    Přeji, ať vám vaše přátelství co nejdéle vydrží a přinese co nejvíce užitku.
    Děkuji Vám za příspěvek.
    Veronika

    [Odpověď]

  54. Lucie napsal:

    Zdravím, nejspíš máte velmi podobných dotazů, jenže já sem, už velmi vystrašená a celkem se bojím. Už to trvá tak pět let. Začlo to tim, že mě v noci zbudili být zvony a viděla sem takovou bílou postavu, trochu sem se bala, ale citila sem, že mi nechce nic udělat, od te doby se mi stavají různé věci, šumí mi radio, televize, počitač, slyšším často různé zvuky, občas vidim nějake stiny.. ale řikala sem si, že je to nejspíš jen vsugerované. Jenže nedávno sem byla náhodou u hřbitova byl večer s kamarádem se nam rozbilo auto. Tak sme sedeli a mluvili o normalnich vecech(kdy přijede odtahovka..) já se otočila dozádu a tam viděla jít postavu bez hlavy… měl kabat, v ten moment sesem se strachy. Kamarád tu postavu nevidel, ale vsiml si červeneho svetla v dalce, to sem take videla… byla sem tak vystrašena a on taky, že sem se až po 15 minutach odhodlala kouknout z okna červene svetlo tam furt bylo, jelikož z postavy šla přišerne špatna energie, klepala , bala sem se, že uvidim zas tu postavu, až když přijala odtahovka červene svetlo zmizelo… Nevím jestli sem normalni nebo mam halucinace.. ale opravdu sem to videla a mam z toho velmi špatný pocit… Přes den slyšim zvuky a vnoci často i neco nevysvetlitelneho vidim…nevím už co si mam o tom a o sobě myslet…Děkuji za odpoved

    [Odpověď]

  55. Lucie napsal:

    *Sem se strachy rozbrečela… omlouvámse za chyby =)

    [Odpověď]

  56. admin napsal:

    Pro Lucie:
    Dobrý večer,
    velice se omlouvám za opožděnou odpověď.
    Co se týká Vašich zážitků, vypadá to, že máte „dar“. Že jste senzitivní a umíte vnímat to, co je pro většinu skryté.
    Před pěti lety ty zvony a postava, to bylo zřejmě oznámení kohosi (Váš anděl strážný, průvodce, nebo třeba i někdo příbuzný) o nabytí, či otevření se pro vnímání nadpřirozených jevů.
    A nyní máte dvě možnosti, buď se pokusíte přestat bát a začnete se učit s tímto darem pracovat, nebo jej budete ignorovat a třeba se vnímání trošku otupí, nebo uzavře. Což by ale podle mého názoru byla velká škoda.
    Je potřeba se s tím vším smířit a naučit pracovat. Pomůže Vám třeba příslušná literatura, nebo můžete navštívit i někoho, kdo již tento dar má. Používejte svoji intuici a třeba vše prostě přijde samo a sama přijdete na to, jak tuto vlastnost co nejlépe rozvíjet a využívat.
    Důležité je se nejdříve zbavit strachu. Nebraňte se těmto jevům a pokaždé když se začne něco dít, tak se na tento jev začněte soustředit a pokuste se zjistit, z jakého důvodu se tak děje.
    Vím, že je to těžké a nevím jestli jste se dříve o tyto jevy zajímala, ale musíte si věřit.
    Pokud by jste chtěla ještě něco konkrétněji probrat, tak určitě napište.
    Jinak Vám budu moc držet pěstičky, aby jste byla v pohodě a měla aspoň trošku poklidný život :-)
    Veronika

    [Odpověď]

  57. Kristeee napsal:

    I já se ráda podělím o svůj příběh. Ducha jsem viděla, jsem ráda, že u toho byl i můj starší bratr, protože mi to mnoho lidí nevěří. Mohlo mi být zhruba 10 let. Byli jsme na chatě a šli s babičkou na hřbitov, nás to s bráchou samozřejmě nebavilo, tak jsem ze hřbitova vyšli, stoupli si na plot a rozhlíželi se. Když jsme se podívali k velkým rodinným hrobkám, které byly v rohu hřbitova, viděli jsme jasně modrou postavu, obrysy této postavy byly tmavě modré, vnitřek světle modrý až průhledný. Strašně jsme se lekli a s křikem utíkali domů. Tím to vše jen začalo…. chata (je to normální dům), který postavil můj prapraděda je obrovská, především proto, že můj praděda a prapraděda vyráběli lyže a je zde tedy i dílna (donedávna plná strojů), hodně často jsme spávali s kamarády přímo nad dílnou, kde si můj (bohužel zemřelý) táta udělal takovou klubovnu, říkal tomu “stavba”, nejednou jsme se v noci vzbudili a slyšeli jak se k nám na stavbu někdo blíží, přičemž všichni spali (nikdo nás strašit nechodil). Jednou mi bratr vyprávěl, že se po půlnoci zapnul jeden ze strojů, přímo pod stavbou. Já když jsem byla v době sama a dostala jsem chuť na něco sladkého, zvedla jsem se od televize – péra v křesle zapraskala a já došla do půlky vedlejší místnosti, když jsem zaslechla ten samý zvuk znovu, otočila se a podívala se, bylo to jako by se někdo zvedl a šel za mnou. Vše pokračovalo, když jsem vešla do pokoje, kde měla babička sladkosti, po vstupu do místnosti zapraskají parkety (mimochodem je to místnost, kde byla ještě donedávna urna mého táty, protože babička nebyla schopná ho pohřbít) , když jsem došla ke skřínce, podlaha opět zapraskala, jako by tam někdo vešel za mnou (jen chci upřesnit, že se to nikdy jindy nestalo). Otočila jsem se a nikde nikdo…. Chci jen říct, že se nebojím (je to jen divný pocit, protože si to logicky nedokážete vysvětlit), je mi jasné, že jestli v domě někdo je, tak je to rodina a ta na nás dává pozor. Zbožňuji pořad Ghost Adventures a strašně bych si něco podobného chtěla vyzkoušet u nás v domě a měla tak možnost se s tátou rozloučit a třeba ještě jednou slyšet jeho hlas. I když zemřel před 20lety, občas mám pocit, že je se mnou a slyší mě. Před pár dny jsem večer seděla u tv a koukla na jeho fotku a plakala, protože mi vše bylo líto… za pár vteřin jsem slyšela jasné zapískání… nevím, jestli mi pískalo v uších, nebo to bylo v tv, ale přišlo mi jako by mi někdo pískal vedle ucha a poté se mi stáhnul hrudník a byla jsem velmi nervózní. Věřím, že to byl táta a dával mi vědět, že je tam se mnou.
    Díky za tyto stránky a snad si můj příběh užijete. K.

    [Odpověď]

  58. admin napsal:

    Pro Kristeee:
    Dobrý den,

    moc Vám děkuji za Váš příběh. A jsem ráda, že jste zavítala zrovna na mé stránky.
    Máte zajímavé zážitky a je super, že je berete tak jak je berete a nemáte z toho strach. Váš otec je Vám určitě nablízku a třeba se jednou podaří se s ním spojit dle vašich představ. Je fajn, že o to usilujete, u tohoto je potřeba trpělivost a pozornost.
    Seriál Ghost Adventures také na internetu sleduji, ale raději preferuji Taps – ghost hunters, ale ono je to všechno dá se říci stejné, jen jiní lidé :-)
    Doufám, že díky založení společnosti se mi podaří něco takového zprovoznit u nás v ČR.
    Přeji hodně úspěchů při komunikaci s vaším otcem a ať se Vám daří.
    Veronika

    [Odpověď]

  59. edita napsal:

    Dobrý den,už jsem Vám tu psala několikrát ohledně bratrovi smrti.Před dvouma roky mi zemřel a stále jsem z jeho smrti špatná,byl se semnou i rozloučit než odešel do jíné svéry.Pořád na něj myslím co bych za to dala aby zase ke mě přišel,ale ten pocit mám že je u mě doma,když jsem sama.Myslíte že někdy přijde,musí mě vidět že mi je pořád smutno po něm.Jsem ráda na vašich stránkách děkuji.

    [Odpověď]

  60. admin napsal:

    Pro Edita:
    Dobrý večer,
    jsem moc ráda, že patříte mezi mé stále čtenáře a pisatele.
    Přestaňte truchlit. Já vím, že je to těžké, ale zbytečně se trápíte. Sama píšete, že bratra cítíte ve své přítomnosti, je tedy pravděpodobné, že to tak skutečně je.
    Může se ale samozřejmě stát, že si to tak moc přejete, že vnímáte i to co není. Až budete sama a v klidu, tak se zkuste trošku soustředit, na bratra mluvte a je možné, že zaznamenáte nějaké znamení či odpověď. Musíte být trpělivá.
    Přeji hodně úspěchů v kontaktu s bratrem, hodně trpělivosti a veselejší život.
    Veronika

    [Odpověď]

Leave a Reply

You must enable javascript to see captcha here!
IMPORTANT! To be able to proceed, you need to solve the following simple math (so we know that you are a human) :-)

What is 11 + 11 ?
Please leave these two fields as-is: