Astrál
- klíčový pojem hermetismu a celého okultismu vůbec
- jako astrál označujeme substanci, již nelze vnímat v podmínkách materiálního světa
- astrál je chápán jako skrytá dimenze jsoucna, náš hmotný svět je jeho odrazem
- v astrálu se odráží i uchovává veškeré psychofyzické dění světa, který dovedeme smyslově obsáhnout
- je zdrojem života a veškeré kreativity
- astrální svět je nepostižitelná dimenze, v níž se nachází otisky všech psychických hnutí, historických událostí, přebývají zde stíny zesnulých atd.
- některé teorie uvádějí, že zde sídlí také andělé, přírodní duchové a božstva
Detailnější popis
- vyjadřuje v běžných podmínkách vnímatelného světa nevnímatelnou substanci, která je skrytou dimenzí jsoucna. Svět fyzických věcí a jevů, v němž člověk žije a který vnímá, je jeho odrazem. Někteří okultisté pojem astrál příliš úzce ztotožňují jen s astrálním tělem člověka
- v astrálu se preformuje, uchovává, ale také odráží veškeré psychofyzické dění vnímatelného životního prostředí
- astrál je dynamickým či energetickým zdrojem veškerých forem života a je tak univerzálním zdrojem či rezervoárem veškeré tvořivosti, která se projevuje ve vnímatelném světě duchovními i fyzickými výtvory. V tomto smyslu je také prostředníkem mezi světem idejí a světem fyzického bytí
- astrál není prostorově lokalizovanou krajinou, není světem ležícím vně světa fyzického: každá entita fyzického bytí a psychického dění má svou astrální dimenzi, vše psychofyzicky jsoucí má svou astrální rovinu
- astrál je tedy bezprostředně spojen s věcmi a jevy samými, je jejich běžnými smysly nevnímatelnou stránkou
- astrál má intermediární charakter, vše má svou genezi nejprve ve světě božských idejí (principů), které se jako negativ promítají v rovině astrálu, kde dostávají zvláštní astrální formu, která se pak v našem vnímatelném světě projeví jako forma fyzická
- život těchto fyzických, resp. psychofyzických forem se pak promítá zpět do astrálu a tvoří zde pověstnou astrální kroniku života, z níž zvláštním způsobem nadané osoby jsou s to číst minulé i budoucí děje
- astrál je současně velkým rezervoárem života, v něm jsou jeho transcendentní kořeny
- podle Papuse je astrál zabydlen fluidy, tj., živoucími proudy a útvary. Jsou to především tzv. duchové elementů či elementálové, dále elemetárové, jakési metapsychické, vědomím nadané zbytky zemřelých lidí, tzv. larvy, astrální útvary vznikající z výbuchů lidských afektů a vášní, égregory, astrální útvary kolektivních kultů a hnutí a další
- astrální svět si tedy nelze představovat jako ohraničenou, prostorově vymezenou lokalitu, nýbrž jako nevnímatelnou dimenzi všeho jsoucího, která je fenomenálně diferencovaná jako náš vnímatelný svět s nesčetným bohatstvím životních forem vzdušných, pozemských i podmořských: bytují zde stíny zemřelých lidí i uhynulých zvířat, ale i útvary psychických hnutí, afektů a idejí, sklonů, pudů ………………
- s některými těmito formami navazují kontakt spiritisté, mágové, pracující na nižší úrovni magie a zejména psychurgie
- tyto živoucí útvary-fluida se mohou zhušťovat i zřeďovat, mohou ulpívat na určitých předmětech a obývat určitá místa, kde jim byl dán vznik vzplanutím silných afektů a trvalých emocí. Proto jsou astrálními silami nasycena místa, kde se odehrávalo něco dramatického (místa vražd a sebevražd), kde bylo dlouho prožíváno něco emociogenního (kláštery, kasárna, nevěstince, popraviště)
- některé astrální bytosti usilují o styk s člověkem, který pak může propadnou posedlosti a signalizují svou přítomnost hřmotem, klepáním, světelnými zjevy a jinak
- astrál je jako mocný, univerzální činitel a je nazýván astrální světlo. Astrální tělo člověka, které zahrnuje jeho psychofyzickou konstituci, je prostředníkem mezi člověkem jako psychofyzickou bytostí a astrálem
- přirozenou formu interakce tu představuje zejména spánek a sen, který je často odrazem astrálních komunikací a interakcí
- ale i každým svým aktem a afektem vytváří člověk v astrálu larvu, k níž je poután a jíž se váže k dalším astrálním útvarům, které mají určitou afinitu k tomuto metafyzickému produktu člověka