Franz Anton Mesmer
- narozen 1734 a zemřel 1815
- přispěl jako málokdo k rozvoji bádání materiálního světa
- německý lékař, absolvent medicíny na vídeňské univerzitě, jehož práce tvořily základ pro rozvoj moderního uplatnění hypnózy a psychoterapie
- Mesmerova teorie (v podstatě vychází z Paracelsových předpokladů) hlásala, že všechno ve všehomíru včetně lidského těla prostupuje univerzální energie, kterou pojmenoval živočišný magnetismus nebo psychické fluidum. Každé tělo přirovnával k živému magnetu, který onemocní, když dojde k porušení jeho pólů. Ke zlepšení stavu pacienta měl přispět lékař, který předával magnetickou sílu
- i když mířila zcela jiným směrem, pomohla o mnoho let později Mesmerova zjištění výzkumům ohledně záření duchovního světa. Ve své době však byla terapie mesmeristů předmětem posměchu (náboženské instituce ji oficiálně odsoudily), i když v medicínské práci zázračného doktora – jak ho nazývali – s úspěchem pokračovali John Elliotson (1791-1868), James Braid (1795-1860) nebo hrabě Armand Marie Jacques de Chastanet de Puységur (1751-1825).
- jejich pojetí magnetismu a somnambulismu je dodnes považováno za klíčové v přípravě podkladů pro budoucí vědecký výzkum parapsychologů