Společnost pro výzkum paranormálních jevů

- z francouzského exteriorisation – projev
- schopnost člověka vyslat své duchovní tělo na někdy velké vzdálenosti
- děje se vědomě nebo nevědomě, v transu, ve spánku nebo při normálním stavu fyzického organismu
- v závislosti na třídě jevu osoba exteriorizující dokáže více či méně používat smysly duchovního těla

- z řeckého ekstatis – odvrácení ducha
- paroxysmus emancipace duše, který probíhá během tělesného života a v jehož důsledku dochází k časovému omezení fungování některých smyslů a orgánů
- v tomto stavu je duše spojená s tělem jen velmi slabým poutem a cítí se více spojena s nehmotným světem než tělesným
- projevuje se jako přirozený a spontánní stav, i když může být rovněž uměle vyvolávána působením různých materiálních prostředků
- doprovází ji výrazné vnímání bytostí a událostí z nehmotné sféry a aktivizace medijních schopností

- termín pochází z řeckého exorkismós – vyhánění (etymologickou podobnost můžeme nalézt též v latinském aiduratio a italském scongiuro, zaklínání)
- nazýváme tak rituál, pomocí něhož exorcista (vymítač) vyhání z člověka zlého ducha, démona nebo ďábla, který jej posedl, povětšinou za pomoci magicko – rituálních nebo také léčitelských praktik, pod vedením k tomu pověřené osoby
- kromě lidí se nečisté síly vymítají také z určitého místa, které ovládají zlé mocnosti, ze zvířat nebo i z věcí
- exorcismus je součástí mnoha náboženství
- nejznámější je exorcismus římskokatolický
- katolická církev rozeznává malý a velký (nebo též slavný) exorcismus. Malý exorcismus je součástí křtu, při němž se novokřtěnec zříká Satana a všeho zlého co nabízí. Velký exorcismus může vykonávat jen zvláštní kněz, který je pověřen biskupem. Průběh velkého exorcismu stanovuje tzv. Římský rituál (Tituale Romanum)

(Celý příspěvek…)

- jev dočasné aktivizace funkcí duchovního těla, umožňující vykonávat činnost charakteristické pro média
- u člověka souvisí s využitím energie materiálního těla, proto nemůže být zneužíván
- stav trvalého medijního podněcování projevující se neustálou podporou medijních jevů svědčí o narušení psychické nebo fyzické rovnováhy média

- z latinského evocatio – vyvolávání
- výraz, jímž se v rituální magii označuje vyvolávání ducha, elementární bytosti nebo boha, výzva určená přítomným duchům v době seance
- v prvních letech existence spiritismu měla formu jemného provolání
- nyní ji nahradila invokace a komentář na téma přírody a cílů setkání
- během evokace stojí mág obvykle v ochranném kruhu, do nějž nemohou proniknout žádné zlé síly, a modlitbami, zaříkáváním a rituálními gesty vyvolává ducha do magického trojúhelníku, který se nalézá mimo kruh
- evokace se též označuje jako zaříkávání