Společnost pro výzkum paranormálních jevů

- žil na okraji Cách (město v nejzápadnější části Německa)
- vyučen sedlářem a později pracoval jako technický revizor protipožární ochrany
- během svého života přišel téměř o celou svou rodinu – první ženu Gertrudu (zemřela po porodu na embolii), dvě ze čtyř dětí – syna Roberta (zemřel za tragických okolností ve svých 22-ti letech) a dceru Karin (zemřela po nehodě, na základě špatného lékařského ošetření, v nedožitých 18-ti letech), dále synovce a po několika měsících i o svou švagrovou, švagra a jako poslední o matku Katharinu. I přes tyto velké ztráty dokázal žít dál, znovu se oženit a mít další rodinu
- na jaře roku 1982 ve své sklepní klubovně poprvé s přáteli, na popud jednoho radiového pořadu, vyzkoušel nahrávání hlasů zemřelých na magnetofon. Vše začalo jako legrace, ale na pásce skutečně něco zachytil. Od té doby se nevěnoval ničemu jinému. Svou metodu doladil k dokonalosti a do května 1984 shromáždil sbírku se stovkami jasně srozumitelných sdělení. Téhož roku obdržel paranormální zprávu „televize“. Dle dalších instrukcí od „zemřelých“ získal návod jak začít používat kameru, videorekordér a televizi k nahrávání obrazů z onoho světa. Tím získával nehybné obrazy různých zemřelých osob
- tento nejvýznamnější představitel zkoumání paranormálních videonahrávek zemřel v roce 1990

- švédský spisovatel a mystik žijící v letech 1688 až 1772
- o esoteriku se začal zajímat teprve ve svých 46 letech
- byl nejslavnějším badatelem světa duchů na základě vlastních zkušeností, v období před spiritismem
- syn švédského biskupa, talentovaný matematik, chemik, anatom, fyzik, fyziolog a kromě toho i zahradník, hudebník a básník, ovládající plynně jedenáct jazyků
- tento génius byl rovněž autorem četných memorand týkajících se financí, otázek vojenství, obchodu, hornictví a geologie
- jeho rozsáhlé vědomosti a vynikající organizátorské schopnosti dokázaly, že za zásluhy pro Švédské království v oblasti průmyslu obdržel šlechtický titul a stal se členem parlamentu

(Celý příspěvek…)

- anglický malíř, spisovatel a okultista žijící v letech 1886 až 1956
- od mládí se živě zajímal o magii. Tvrdil například, že jej jako 17ti letého mladíka zasvětila jistá Mrs. Patersonová do tajů čarodějnictví
- v roce 1910 se stal členem Crowleyho řádu A.A. a roku 1911 vstoupil do Ordo templi orientalis (O.T.O.)
- je autorem mnoha obrazů s esoterickými náměty, jenž byly Crowleyem publikovány v periodicky vycházející knižní řadě The Equinox. Později se však Spare s Crowleyem rozešel
- napsal také několik knih, z nichž nejdůležitější jsou pravděpodobně Kniha radosti (The book of Pleasure), Ohnisko života (The Focus of Life) a The Anathema of Zos
- pro svět moderní magie získal Spare na významu teprve po své smrti. V 80. letech minulého století uvedl jeho dílo ve známost správce jeho pozůstalosti Kenneth Grants a řád IOT, jenž si klade nárok na jeho magické dědictví
- Spareova magie neobsahuje žádné náboženské ani mystické ideologie, a je proto pro současného člověka velmi atraktivní. Spare je zastáncem tzv. magického pragmatismu – tvrdí, že magické jednání je nejdůležitější, vše ostatní je podružné
- základní životní pojmy jsou pro něj víra a žádost. Za žádost pokládá sílu, jenž je hnacím motorem všech činností a přání. Ve vlastním smyslu je bezobsažná, hledá cestu k vyjádření a vytváří proto obrazy přání a reality. Obsahy těchto obrazů jsou pak podle Sparea vírou. Věřil také na reinkarnaci a zastával názor, že se člověk může dozvědět o všech svých předešlých existencích. Za tímto účelem vypracoval techniky, které měly umožnit prožívání tzv. atavismů, během nichž se člověk dozvěděl, jak se cítil např. jako zvíře nebo jednobuněčný organismus. Toto poznání pak mělo každému jednotlivci umožnit hlubší chápání sama sebe

- spolupracovníci Moodyho
- průkopníci výzkumu prožitků z prahu smrti
- jsou přesvědčeni, že výsledky jejich výzkumu jsou z velké části potvrzeny pracemi a statistickými údaji řady dalších odborníků